'Abych řekl pravdu, já taky nikdy nechtěl být knihovníkem. Knížky mě bavily to jo, ale celé dny jsem sedával u piána a poslouchal gramofón, šílený co? Když já ho mám radši do dnes, ty moderní přehrávače nemají vůbec to kouzlo, nemyslíš?'
'Ty umíš na piáno?' šokovaně se na něj podíváš.
'No, jo,' podrbe se ve vlasech.
'A zahraješ mi někdy?'
'Pokud si to budeš moc přát... ale teď radši k té knížce,' pousměje se mile.
'Pomůžeš mi s ní?' zkusíš.
'No jasně, stejně tu nikdo není...'
Zasednete spolu za veliký stůl. Přisune se k tobě, že se tě letmo dotkne, když listuje.
Tohle bude na dlouho - proletí ti hlavou, když se podíváš na tloušťku knihy. Kdo říká, že ti to vadí, že?